Březen 2016

Interview se mnou!

27. března 2016 v 19:07 | Cyberprincess
Ou, ou. Taková doba co jsem nic nenapsala mě jako fakt mrzí, ale mě vůbec nenapadlo o čem bych měla napsat. Takže jsem měla menší dovolenou, kterou jsem si užila voláním s přítelem po skypu a chozením do práce. Ale who cares.. Napadlo mě článek, kde bych sepsala pár otázek na mě aby jste mě ještě líp poznali. Článek jsem vymyslela před minutou tak snad nebude ke smazání a vy si ho užijete. Jinak jen takový menší info, dám sem pár článků z minulého blogu a asi nejlíp unboxingy, které jsou už trochu staré ale chci je tu mít. Tak snad ještě dneska kopíruju a hned vydám. Hned začnu s otázkami a pokud budete chtít pokračování tohoto typu článků tak se mi ozvěte v komentářích kde mi můžete i trochu pomoct s otázkami a odměnou bude menší reklmama na váš blog přímo v článku. Enjoy it!

Jaká je tvá oblíbená módní značka a nebo obchod? No módní značka ve který se tak trochu vidím je Moschino, ale bohužel nemám v kapse 400 eur na mikinu. Vždycky se rozpláču když je vidím (hahaha). Ale snad někdy v budoucnu bude jedna věc z nejnovější kolekce u mě v šatníku. Můj nejoblíbenější obchod je Shop Jeen a tak trochu i Dollskill, mají skvělé a originální kousky a i dost kvalitní. Jen bohužel nemají v čr a ani v německu své kamenné obchody takže vše objednávám na internetu, což je sice pohodlnější, ale ta doba než věci přijdou je nesnesitelná.

Jaké jsou tvé oblíbené seriály? Jako první bych asi řekla Perníkový táta, který jsem zkoukla asi za necelý týden. Koukala jsem na něj snad každej den bez přestávek, protože to vždycky končilo tak napínavě a jít spát bez toho aniž bych věděla jak to vše skončí nepřišlo v úvahu! Takže mnou je to jeden z těch nejlepších a plánuju se na něj ještě snad dvakrát kouknout.
Další oblíbený seriál je nejspíš Adventure Time. Nikdy jsem neměla moc v lásce animovaný seriály (krom Simpsonových) ale tenhle je tak strašně cute, že jsem se podívat musela! Abych ho nějak víc popsala z mých očích je to jeden typ seriálu, který bych klidně nechala zkouknout i své děti. Je to vtipný, roztomilý a s pořádnou dávkou dobrodružství.
No, o třetím seriálu jsem se rozmýšlela dost dlouho. Rozhodovala jsem mezi Trosečníky a Orange is the New Black. A rozhodla jsem se pro novou hitovku a to OITNB ( nechtělo se mi psát tak dlouhéj název znova). Je to jedinej vězeňskej seriál kterej jsem dokoukala až do posledního dílu a rozhodně se těším na novou epizodu! Herci a herečky jsou skvěle sehraný a děj je propracovaný fakt jako doporučuju!

Jaká je tvá oblíbená počítačová hra? No skoro polovinu dětství jsem strávila u The sims 2 a pak i u trojek. Byla.to strašně závislácká hra mého dětství a ještě se mi to drží a zatahla jsem do simíků i mého přítele, který právě v tuto chvíli hraje. Jinak nic jinýho jsem na počítači nehrála krom deadpoola, který mě ale přestal po chvilce bavit. Jinak poslední tři roky hraju na xboxu one injustice a call of duty adwanced warfare. Jinak nic extra.

Jaká je tvá oblíbená animovaná postava? No nejspíš Hello Kitty, která je idolem šestiletých holčiček, ale pro mě je to furt oblíbená značka a postava do teď. Ráda ji nosím a mám jí dokonce i vytetovanou na ruce. Je to prostě něco co mi ze života jen tak nezmizí a pořád jí budu milovat a sbírat vše od ní. Ať už od kartáčku na zuby až po ponožky.

Jaká je tvá oblíbená kniha? No kdysi jsem ráda četla, ale teď na to nemám vůbec čas. Ale pamatuju si, že jsem nedávno dočetla Lady Fuckingham od Oscara. Je to skvělý erotický román, který mě strašně bavil a přečetla jsem ho už asi dvakrát a ještě jednou bych si ho klidně přečetla. Ale jak jsem už napsala v poslední době nečtu, teda mám rozečtenou knihu Podivuhodný sirotčinec slečny .... pro podivuhodné děti, nebo tak nějak. Ale už nebyl čas jí dočíst, ale snad až budu mít trochu víc času pustím se do toho hned, protože mě všichni píšou jak ten konec nečekali a já už jen kvůli tomu konci přečíst chci!

Chcete příště podobný článek který mě tak trochu vyspovídá? Tak mi napiš kteroukoliv otázku která tě napadne a já tě v příštím článku zveřejním i s tvým blogem!

Je to hnus.

13. března 2016 v 15:14 | Cyber Princess™
Ani nemůžu popsat jak jsem naštvaná a překvapená z toho co se ve světě děje. Po tom co jsem si vzpomněla na masakr v americké střední škole v Columbine jsem se rozhodla napsat článek o tom jak se proti tomu stavím a jaký mám názor na tuhle otřesnou tragedii. Pokud jsi citově založený člověk radši to dál nečti. Téma týdne trochu netradiční názvem ''komedie života''.
Asi vám trochu připomenu co se stalo.
Byl rok 1999 kdy dva nejlepší kamarádi Eric a Dylan chodili na střední školu v Columbine. Eric byl hodně šikanovaný, kvůli jeho blogu, kde psal své názory a fantazie. Měl hodně negativních a zlých komentářů, který ho pak dovedli k myšlenkám o sebevraždě, o zbraních a vlastně celé jeho myšlení se obrátilo vzhůru nohama. Dylen byl naopak dost chytrý a kdyby nepoznal Erica tenhle čin by ho nikdy nenapadl a možná by ho ani neudělal. Abych to zkratila, vzali několik bomb a zbraní a s myšlenkou tím pomstít se začali vraždit nevinné děti. Zabili jich dohromady 12 a několik jich vážně zranili. Jedna holčina zůstala na vozíku.
Jak se tomu dalo zabránit? Úplně lehce. Eric už v tý době navštěvoval psychiatra, který mu napsal prášky které mají i vedlejší účinky. Samozřejmě mu nepomohli a možná je podle mě ani nebral. Myšlenky na atentát a vraždy měl neustále, psal to i do svého deníku, který zveřejnili až po dvou letech. No nicméně ještě před atentátem měl už problémy s policií kdy mu málem měli možnost prohledat pokoj. Kdyby se tak učinilo našli by u něj několik zbraní, vlastnoručně vyrobené bomby a k atentátu by nedošlo. Dylan k tomu byl myslím Ericem dotlačenej, protože Dylan měl narozdíl od Erica kamarády. Několik svých kamarádů dokonce poslal ze školy pryč aby je nemusel zabít.
Nejhorší část byla podle mě v knihovně kde zabili a vážně zranili děti schovavajicí pod stolema. Všem bylo od 14 do 18 let. Tu hrůzu co se tam odehrávala si neumím ani představit. Nevím jak bych se chovala kdyby se jeden z nich ke mě ohnul a brokovnici mi namířil na hlavu jako těm co tam byli. Většina těch mrtvých měla prostě půlku hlavy pryč. U Erica bych to chápala, ten byl v tý hlavě fakt nemocnej, ale Dylena opravdu nechápu, podle jeho kamarádů byl hodnej a nejednou se vzbudí s myšlenkou že jde do školy zabít lidi. Nebral ani žádný prášky a v hlavě byl normální tak jak se mohl takovýmu čínu nechat přemluvit.
Prý měli averzi na oblíbený kluky, který šikanovali Erica. Proto říkám, nešikanujte někoho o kom víte fakt málo. Nevíte jak to může dopadnout. Tady třeba máte jeden příklad toho jak to dopadá a pěkný to asi fakt nebylo, když slyšíte rány kulek jak lítají všude kolem hlavy.
Ani nechci vědět kde vzali zbraně. Ještě nebyli dospělí tak jakto,že se jim dostali do rukou brokovnice, 9mm zbraně a bomby? Samozřejmě nevím koho vinit, jestli stát a nebo policii, která má hlídat aby se zbraně dětem do ruky nedostali.
Další věc co nechápu bylo myšlení policie, která celou dobu byla venku a mířili na dveře a na okna mezitím co oni tam vraždili. K obětem se dostali až po čtyřech hodinách což je strašně dlouhá doba, ani se nedivím, že tam tolik lidí vykrvácelo když jim to tak dlouho trvalo. Ale prej už je policie cvičená kdyby se stalo znova něco podobného, což mi přijde vtipný, měli by zabranit aby se to nepřihodilo. Ale co, nikdo nevěděl co se může stát. A myslím si, že dnes je na školách dost velké zabezpečení, co se týká těch pipaku na kov a větší ochranka. Měli si také. všimnout že na youtube Eric přidával videa s tim jak na střelnici střílí. Když to policie zjistila, nemohli nic udělat, protože měl zbrojní pas. Dylan to vše nahrával na kameru.
Dám sem video z youtube, kde je zachyceno školní kamerou utok v knihovně. Všiměte si kluka co uteče, je to Dylanuv kamarád, které ho nechal jít. Jinak ti co na to nejsou upozorňuju nekoukejte na to. Není to hezký. Jinak bomby v jídelně, kde bylo asi 400 studentů nevybouchli a když se.je snažili znova odpalit nepodařilo se a vratili se zpátky do knihovny kde se pak obadva zabili kulkou do hlavy.
Vzpomínáte i vy na tenhle strašný masakr? Jaký na to máte názor a jak by jste teď ochranili svou školu?

Bylo to cool.

8. března 2016 v 19:47 | Cyber Princess™
Fakt mě už docházejí nápady na články a klidně strávím hodinu vymýšlením co napsat. No a jelikož mě fakt nic nenapadlo napíšu a rozepíšu několik důvodů proč jsem milovala hulení a proč jsem vlastně přestala, jak mi zničila život a kdy mi ho zase zkrášlovala.

Jak jsem vůbec začala? Můj brácha měl přítelkyni u který se ukazalo, že je to moje dlouholetá kamarádka a bývalá spolužačka. Takže jsme se dali do řeči a asi po dvou letech jsme si řekli pár novinek. Pak vytáhla brko a já jsem v tý době ( bylo mi asi 15 ) kouřila jen ciga a trávu jsem v tý době vůbec neznala. Dlouho mě teda překecávala a já si těch pár šluků dala. No jak mi bylo bych vám tu mohla fakt detailně rozebrat. Měla jsem nejednou tak těžký nohy, že jsem je nemohla zvednout a uprostřed ulice jsem stála fakt jak přilepená. O pár minut později, jsem se smála snad každý hovadině. Stačilo říct ''a'' a já jsem ležela smíchem na zemi. To jsem jako fakt nechápala. A od tý doby to se mnou jelo z kopce. Brka každý den, pozdní příchody domů a záškoláctví..

ZAČALO MI ZAŠKOLÁCTVÍ.
Jedno z těch špatných věcí je to, že jsem kvůli hulení byla blbá.Ale strašně. Rodiče mi platili drahou uměleckou školu která mě fakt bavila, ale jako lusknutí prstu se vše zhroutilo. Bohužel jsem přestala mít chuť chodit do školy a záškoláctví se stalo denní záležitostí, ze školy mě vyhodili a já ztratila svůj životní sen se stát grafičkou a fotografkou. Ale bylo mi to fuk, hlavně že hulení.

MĚLA JSEM FAJN PARTU.
Nakonec jsem, ale díky Míše (bráchy přítelkyně) poznala dvě skvělý holky. My čtyři jsme tvořili asi rok partu a dvakrát týdně a někdy i víc jsme se scházeli. Hulili jsme vždycky u nás a někdy v parku, kde jsme řešili všechno a cokoliv co kolem nás prošlo. Smáli jsme se, pomlouvaly a řešili fakt píčoviny ale ty časy jsou nezapomenutelný. A občas bych je chtěla vrátit, ale už jsme tři co nehulí a jedna do toho spadla nosem. Pokud chápete. Od tý doby co jsem odjela jsme se sešli fakt málo kdy, no spíš vůbec. To mě někdy i dost mrzí, když si vzpomenu jak dobrá parta jsme byla.

PROBLÉMY DOMA.
Zhulená domů jsem chodila často a bohužel rodiče byli dost všímavý. Nepomohl ani rychlý útěk do pokoje a nebo pod peřinu. Měla jsem vždy nastaveno v kolik musím být doma a já byla strašně bad hoe chodila jsem klidně o dvě hodiny později. No a to jsem se doma pak cítila jak u poldů, protože mě vyslíchali, musela jsem na ně dýchnout a vytahovat věci z kapes.To bylo sice jen jednou, ale nebejt hulení nepoznala bych to. Ale dobře mi tak. Lol.

NOVÝ KAMARÁDI, NOVÁ JÁ.
Musím uznat, že jsem byla strašnej teenager. Chodila jsem misto školy do města vystávat na náměstí a čekala, že někoho potkám. Místo peněz do školy jsem si kupovala trávu, jídlo a cigára. A prostě se poflakovala venku a myslela jsem si jak jsem strašně cool. No teď bych si za to dala facek dost na vylomení několik zubů. Změnila jsem se hodně, ať už v chování tak vzhledově. Byla jsem najednou strašný emičko a poslouchala jsem hardcore, ale to poslouchám do teď. Potkávala jsem se s lidma který se mě teď strašně hnusej a když je vidím mám chuť objet celý město. Ale měli jsme hulení, jídlo a nějaký důvody proč se spolu bavit. No hrůza.

MĚLA JSEM SE HEZKY.
Ale samozřejmě byli časy kdy mi bylo skvěle. Hulení mi trochu pomohlo s jídlem, protože jsem vůbec nejedla a když jo tak málo. Za to fakt děkuju. Mám skvělý zážitky s přítelem, kdy jsme zhulený se smáli mému divnému hlasu, který jsem najednou měla. Ale vzchopili jsme se a přestali oba a když máme možnost a oba se domluvíme zahulíme si aby byly zase nějaké vzpomínky.

Ale když ještě nemáte rozum a člověk ty chyby vidí už jako minulost tak se bohužel nedá nic dělat. Ale co všechno má svoje klady a protiklady. Máte nějakou vtipnou vzpomínku po hulení? Napište mi jí do komentáře, ráda se zasměju.

Stačí jen mít peníze.

5. března 2016 v 23:21 | Cyber Princess™
Na tenhle článek jsem nepřišla sama a přítel mi s ním pomohl. Napadlo ho, že bych mohla napsat jak by vypadal můj pokoj kdybych měla peníze, co bych si v něm představovala a jak by vypadal. Právě jsem asi hodinu a půl vymýšlela co bych si v něm asi tak představovala a jelikož miluju pokoj přeplacaný rozhodně se máte na co těšit.

Jako rozhodně první jsem hledala postel, která by byla pro mě přímo ideální. Chtěla bych bílou a dost velkou pro mě a pro přítele, protože se rád roztahuje a mě už nebaví spát půlkou na zemi. A rozhodně nesmí chybět spousta polštářů! Ať mají jakykoliv tvar a velikost. Někde jsem viděla polštáře ve tvaru emojis které ve tmě svítí a které si musím do nového bytu pořídit (právě se stěhujeme).Na internetu je seženete od 250 korun za kus. Co se týká povlečení čistě bílé nebo světle růžové postačí. Černý pracovní stůl u kterého sedím na růžový nafukovací židli kterou fakt nutně potřebuju sehnat. Pokud někde v obchodě narazíte na tohle křeslo ozvěte se mi prosím! Co se ještě týká toho stolu, chtěla bych na něm černou pruhovanou lampu, kterou jsem naštěstí viděla u nás v německu za nějakých 60 eur. Pak nějaké ty držáky na tužky ve tvaru unicorna, sešity se smajlíkem, sošku Hello Kitty a misku na čínské nudle s držákem na mobil. Nad stolem bych chtěla růžové zrcadlo, které je trochu retro ale pokoji dodá elegantní vzhled. A na stolu ještě samozřejmě Mac od Apple, když mám ty peníze že jo. Hah. Vedle stolu kaktus ve světle růžovém kvetináči. Hrnek na čaj nebo na kafe nesmí chybět.Jak tak čtu mám skvělou fantazii a určitě se inspiruji do nového bytu!
Další taková ta odpočinková část s nafukovacím gaučem. Jak jinak, stačí vyfouknout a můžeš si ho vzít kamkoliv. Já si prostě lpím na černý nabytek! Špína na ní nejde vidět a vypadá tak skvěle. Někde na zdi bych chtěla cheers bitches, který by vítal návštěvu a na bílé zdi, které bych si přála po celým pokoji by krásně vynikl. Bong na stole a ovladač od xboxu, který sice už vlastním, ale neuškodilo by ho sem dát. Call of Duty je samozřejmost. Polštář unicorna na gauči a vedle něj palma.Doplňky od Moschina pohazené po stole a sedací vak s Hello kitty někde na straně. Ty trenky jsou na zeď na zakladání dopisů. Tak skvěle by ten pokoj vypadal, kdybych měla možnost a penize. Ale co, makám a vydělávam, tak se toho snad brzo dočkám. Jinak televizi bych si přála od sony a pověšenou na zdi. S nějakou tou Hd plus plus plus 4k rozlišení.
Taky bych si přála mini bar s malou ledničkou a s plnou chlastu na příležitost ní oslavy.Černá velká skříň na boty a na oblečení, která by ti padla hned do oka. Chlupatý barevný koberce a tmavá podlaha je můj sen. Obrazy s hlavama Alienů a různých barevných textů z tumblr. Kawaii doplňky různých tvarů a velikostí a samozřejmě životní sochu Darth Vadera někde v rohu.Květiny na každém stolečku a velký černý lustr nad gaučem. Ahgr, škoda že si to jen představuju a neukazuju reálnou podobu mého pokoje. Máte občas taky takové chvíle kdy si představujete věci které budete mít až někdy v budoucnu? A jak by vypadal váš pokoj? Rozhodně se nebojte rozepsat do komentářů ráda si přečtu i vaše fantazie a nebo budoucí plány.

Sad but rad.

5. března 2016 v 13:23 | Cyber Princess™
Po mém pracovním týdnu jsem nějak neměla možnost napsat článek, chodila jsem domů pozdě a dost unavená tak proto píšu až dnes. Článek mě napadl už večer při usínání, kdy jsem přemýšlela, že jsem ty tři dny na blog zapomněla. Lol. No nicméně jsem zase tady s dalším článkem, který je jeden z žvástů a napsán z nudy. Proto asi článek nebude tolik kvalitní.

Ale hodim sem skvělý doplňky které z tebe udělají pořádnou WITCH. Jsou skvělé, černé a naprosto originální. Sice nevím kde je sehnat, ale trochu pohledám na internetu a říkám do pěti minut je mám. Jinak tenhle článek nebude jen o outfitu, ale dozvíš se i něco zajímavého tak se nemusíš bát. Heh.

Jinak jsem našla na tumblr pár typů na články a jeden z nich jsem si vypůjčila a rozhodla jsem ho napsat. MÉ TRAPNÉ CHVÍLE S PŘÍTELEM.
A to, že jich je dost. Začnu asi tím, že nejsem vůbec vtipná, teda občas se mi nějakej forek povede, ale ne pokaždý. Jelikož jsem vždycky ''vtipná'' večer, tak mi přítel už říká ať v noci radši mlčim, že by to mohlo dopadnout zle a nebo prostě trapně, ale mě to stejně nedá a budu mluvit forky pěti letého dítěte pořád.
Další má trapná věc co se mi stala byla v koupelně. U mě je zvykem, že si pouštím hudbu a když přijde na rep rozhodně se neostýchám dělat, že to repuju já a mavám v klidu rukama kolem sebe jak největší gangster. To mě ale nikdy nenapadlo, že mě přítel sleduje klíčovou dirkou a směje se mi, že se snažím bejt strašně drsná raperka co neumí ani otvírat hubu správně do slov. Od tý doby si dávám ručník přes kliku avych se za svoje míchání rukama příště nemusela stydět.
Na začátku vztahu bylo prdění před ním ta největší ostuda a vždy kdy jsem si potřebovala prdnout utekla jsem do koupelny a tam to potiše vypustila na svovodu. No a nebyla bych to já, kdyby se mi nestala tahle věc. Sedím si v klidu na gauči a myslím, že jsem zrovna projížděla facebook a přítel kousek přede mnou hraje COD a má sluchatka. No, nechtělo se mi utíkat pryč když jsem věděla, že poslouchá a neslyší mě. Prdla jsem si, ale jako ne normálně, ale fakt pořádně jako kdyby si prdlo deset chlapů na stejně. No a samozřejmě přítelovi zrovna dohraje písnička a samozřejmě to slyšel. Prý ten zvuk prdu má pořád v hlavě a nikdy na něj nezapomene a já myslela, že se stydem propadnu až do tokia. No loool.
Na nějaký ty další věci už si nevzpomínám, ale to je snad i dobře, nerada bych se v tom ještě nějak piplala.
Jak si jinak uživáte víkend? Já ho asi proležím, protože mám příští víkend ranní a chci bejt fit. Zítra zase něco malého napíšu a ozvu se vám o nějakých novinkách a tak.


News.

1. března 2016 v 17:40 | Cyber Princess™
Co se změnilo a co plánuju ve svém životě? No je toho hodně, ale jsem dost naivní a hodně těch věci hned zahodím nebo prostě vzdám. Buď není čas nebo nemám náladu. Ale to je u mě úplně normální. Mám prostě slabou vůli a vůbec nevím jak jí nějak zvýšit aby se mi aspoň trochu chtělo. No čti dál pokud tě zajímá co teda plánuju.

Vždycky mě zajímalo jaký to je nejíst maso. Vidím tu denně články o vegetariánství a napadlo mě, že bych to i já, velkej žrout masa, zkusila. Ne že by mě to nějak lákalo, ale potřebuju do sebe dostat víc zeleniny a ovoce. Nehledejte v tom, že jsem to viděla někde na internetu, kde se píše že je to cool a já se hned rozhodla. To vůbec, přemýšlím o tom už týdny a teď jsem se rozhodla to konečně vyzkoušet, aspoň na jeden měsíc, možná mi to vydrží už dokonce života. Heh. To by byla pro mě dost velká změna, já totiž miluju mekáč a nekdy si tam zajdu na chicken nuggetky. Jelikož potřebuju zhubnout tak se tahle změna skvěle hodí a já už jen čekám na zítřejší nákup plné zdravý a energie. Nehodlám sem ale psát recepty a ani jidelníčky, jen se občas zmíním jak na tom jsem. Tak mi držte všechny prsty co máte, protože já jdu do toho po hlavě!

Další změnou, která má s tou nahoře něco společného je že začnu, nebo spíš už jsem začala cvičit. Nechce se mi chodit někam mezi lidi, proto jsem si nakoupila vše co jsem k tomu potřebovala domů a něco málo jsem podědila po bráchovi. Nemusím se stydět, že smrdim potem a nikdo neuvidí mé skákající tuky na břiše. Mám hezkou pohodu a klid doma. Cvičím dvakrát denně a je k neuvěření, že jsem za ty tři dny dala kilo, no skoro dvě kila dolů. Ono to jde asi začátku docela rychle. Vstávám brzo a snídám. Já totiž nikdy nesnídala, ale cítím se teď mnodem líp a nechápu se jak jsem nechtěla po ránu nic sníst, asi mi byla milejší postel. Až budu na své vysněné váze budu se sebou mnohem spokojenější. Ale svůj velkej zadek si hodlám nechat a zpevnit. Hah.

A něco co už má s blogem něco společného je to, že svou starou facebookovou stránku opět rozjíždím s neuvěřitelnou sumou lajků a to 3 000 lidí, který mě podporujou. Kdysy to teda byla stránka úplně o ničem jiném, ale přejmenovala jsem jí na tento blog a byla bych moc ráda kdyby se i některé z vás přidali! <3 Jste totiž moje lásky a já píšu zpravidla pro vás. Odkaz vám hodím pod článek a taky ho brzo v menu. Dozvíte se tam krátké informace, které se nevyplatí napsat na blog a taky budoucí plány na články. Rozhodně se zapoj aby jsi nebyla pozadu, pokud jsi pravidelná čtenářka mého blogu.

Další věci, která na blogu chybí jsou rubriky. Bohužel na ně nemám čas a ani na čem bych je udělala. Jsem v čr bez počítače a vše píšu z telefonu, proto občas překlepy. Ještě jsem si totiž nezapla automatické upravování. Lol. Pokud by se našla nějaká hodná duše, která by mi rubriky vytvořila a nastavila bude mojí největší láskou. Tak pokud bys měla zájem mi pomoct rozhodně neváhej a napiš mi. Jsem tu pořád aktivní. Doufám, že chybějící rubriky vám problém nedělají, všechny články co do tý doby vydám budou na hlavní straně blogu.

Tohle byla jen krátká informačka a já se těším na vaše komentáře a nápady o čem by jste chtěli další článek.